V minulém článku (https://www.aktomes.cz/po-soudech-ceskych-zaciname) jsem založil takový miniseriál, který jsem s nadsázkou nazval „Po soudech českých“. Je to miniseriál, který bude nově mapovat a zaznamenávat mé cesty po různých soudech v České republice. Zároveň jsem slíbil, že bude nejen o budovách, ale hlavně o právu v nich ukrytém.

První zastavení jsem udělal hned v Praze, a to na Městském soudu v Praze. Měl jsem zde nařízeno jednání ve věci nekalé soutěže se zaměřením na průmyslová práva.

Městský soud v Praze vykonává svoji působnost pro hlavní město a je v hierarchii soudů postaven na roveň soudům krajským. Má několik pracovišť. Fotografie v tomto článku je konkrétně z pracoviště ve Slezské ulici blízko Divadla na Vinohradech. Obecně se na pracovišti ve Slezské ulici vede většina obchodně právních sporů.

Městskému soudu v Praze bylo dáno zákonem o soudech a soudcích takové výjimečné privilegium, že je ve věcech průmyslového vlastnictví a ochrany práv k odrůdám příslušný věcně a místně jako soud prvního stupně. To znamená, že pokud se budete soudit ve věci průmyslových práv, začne vaše soudní anabáze právě a jen tady.

Pojďme ale k právu, které se na soudě řešilo. Všichni jsme už asi někdy slyšeli pojem „nekalá soutěž“. V mediích občas něco probleskne. Občas si někdo z pánů od velkého byznysu postěžuje, že mu někdo v podnikání „šlape (možná neférově) na pérka“. Co to ale je ta „nekalá soutěž“?

Nekalá soutěž má tvz. generální klazuli. Aby se jednalo o nekalou soutěž, musí být vždycky naplněny její znaky.  Najdeme je v § 2976 NOZ („nového občanského zákoníku“ alias z. č. 89/2012 Sb., v platném znění). V něm se říká – „Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.“

Takže abychom „nekalosoutěžili“ musíme minimálně

  1. jednat v hospodářském styku,
  2. v rozporu s dobrými mravy, a to pozor s „mravy soutěžními“, a ty občas nejsou totožné s mravy obecnými (příklad: když si vyrazí dívka toliko bez prádla na nákup, bude to jistě běžné občanstvo pohoršovat, tatáž dívka, smějící se ve stejném „bezprádelnatém“ stavu z plakátu oděvní firmy nás už asi na ulici z letargie nevytrhne),
  3. a to všechno musí být způsobilé přivodit újmu ostatním soutěžitelům nebo zákazníkům.

Na závěr zákonodárce jasně říká „Nekalá soutěž se zakazuje!“  To aby každému bylo jasné, že to v zákoně není jen pro srandu králíkům a hlavně, že nekalá soutěž je civilní delikt a podle toho bude i sankcionován.

Aby se jednalo o nekalou soutěž, musí být vždycky naplněny tyto obecné znaky. Zákon potom demonstrativně označuje jednotlivé zvláštní „skutkové podstaty“, tedy zvláštní specifické formy nekalé soutěže jako je klamavá či srovnávací reklama, zlehčování, parazitování na pověsti atd. To už jsou jen konkrétní popisy možných skutků, nicméně všechny v sobě nesou znaky oné obecné, všeobjímající či chcete-li univerzální definice nekalé soutěže, kterou jsme si popsali výše.

Tolik tedy z obsahu mého jednání na Městském soudě v Praze a v krátkosti k pojmu nekalá soutěž, který jsme si objasnili.  Pokud chcete i nadále sledovat mou cestu „Po soudech českých“ hlídejte náš web (www.aktomes.cz) nebo se k nám připojte na facebooku (https://www.facebook.com/aktomes).

P. S. Kdyby Vás snad z toho všeho rozbolela hlava, tak aniž bych tu chtěl někomu dělat reklamu, tím méně klamavou, v La Bohéme Café na Sázavské ulici mají výbornou a kvalitní kávu. V útulném koutku sedačky potom jistě zklidníte nervy, pocuchané soudním sporem :) Od Městského soudu v Praze to není daleko.

MS