Tak nám začal další kolotoč soudních jednání a mimo jiné nese s sebou i nové povinnosti. Vliv módního „fashionhatu“ našel cestu i do předpisů o advokacii, konkrétně do etického kodexu advokáta. Dle nově doplněného znění, které jsem avizoval i na našem facebooku https://www.facebook.com/aktomes/, je „Advokát povinen užívat oděv, který odpovídá povaze poskytovaných právních služeb a nesnižuje důstojnost advokátního stavu; pro jednání před soudem nebo jiným orgánem se tímto oděvem rozumí společenský oděv“.

Cože? V první chvíli, když jsem si nový věstník naší komory přečetl, jsem se zarazil a říkal jsem si, že snad už zbytečně regulujeme něco, co je jasné a máme příliš chuť dávat do předpisů povinnosti všem zřejmé a samozřejmé. Chodí snad advokáti po světě jako vaganbundi, že je nutno jim výslovně říci co mají mít na sobě, když jdou za klientem nebo jsou na soudě? Myslel jsem si, že nikoliv. Do teďka.

Měl jsem jednání před Krajským soudem v Ostravě (fotku přikládám, abyste si snad nemysleli, že jsem zapomněl na seriál https://www.aktomes.cz/po-soudech-ceskych-zaciname) a jako zástupce protistrany se dostavil v substituci kolega advokátní koncipient.  Na sobě rifle, polokošile, úpletové sáčko a přes rameno věc, o které i předseda senátu po žádosti o opuštění soudní síně před vyhlášením rozsudku prohlásil, že musí být „žebradlo“. Byla to konopná taška, což mi bylo vysvětleno kolegou na chodbě.

V tu chvíli jsem si uvědomil, že skutečně existují mezi námi lidé, kterým jsou adresovány výše uvedené právní normy. Bohužel to někdy musí být i advokáti.

Já nejsem příznivce nějakého peskování. Ani bych nechtěl tvrdit, že musíme všichni mít na sobě Armaniho, ale „odsaď pocaď “.

Každý člověk, ať advokát nebo klient, který jde k soudu, by se měl k tomu vhodně obléknout. Bijte si mě, tlučte si mě, ale to prostě není ani elitářství ani snobismus. To je elementární lidská slušnost. Vykašleme se na módní značky nebo na diktáty luxusu, ale máme-li jít jednou za život k soudu, je to prostě záležitost odpovídajícího společenského významu a i svým oblečením, ať chceme nebo nechceme, dáváme na odiv svůj respekt k soudu i k právu obecně.

Košile, kravata, sako se v jakémkoliv stavu „rozkladu“ nachází ve skříni každého muže. Apartní sukně, halenka či kostým v šatníku každé ženy. Každé/ho. Tedy pardon až na pár výjimek povětšinou ženského rodu, které „absolutně, ale absolutně nemají co na sebe“. Těch je ale hrstka :). A kdo říká, že takové oblečení nemá, ten ho nosí dodnes!

Proč tedy nevyvětrat oblek z tanečních nebo ze svatby alespoň do soudní síně. I to jednání bude potom jaksi důstojnější, noblesnější, a i když třeba nevyhrajeme, můžeme mít pocit, že jsme pro to udělali všechno.

Takže vám přeji, abyste na soudech i v advokátních kancelářích potkávali vždy jen slušně oblečené advokáty a na soudech jen noblesní a kultivované protistrany.