Tož i my v Olomóci máme okresné sód kam jako lokálňi fiškálové mosime zavde zabrósit. Zjeste teda trochó tvarglu a přelóskejte neco z teho sódniho ličeni [1].

Jak jste zcela jistě poznali, zůstali jsme v rámci našeho miniseriálu (https://www.aktomes.cz/po-soudech-ceskych-zaciname) u nás doma. Na Hané a konkrétně přímo v Olomouci.

Okresní soud v Olomouci sídlí v novorenesančním justičním paláci na třídě Svobody. Komplex budov byl postaven na místě jednoho z jižních opevnění města podle plánu vídeňského architekta Alexandra Wielemanse a dokončen byl roku 1902. V průčelí se nachází věž s hodinami a alegorickou sochou Spravedlnosti[2]. Před budovou, připomínaje psy Kerbery, najdeme sochy dvou lvů strážících vstup do budovy. V zadním traktu, přímo napojena na soudní budovu, se nachází vazební věznice. A právě vazba a následný pobyt v ní, byl předmětem soudního jednání.

O vazbě panuje mezi lidmi spousta mýtu a polopravd, podpořených navíc ne vždycky přesnými informacemi z médií. Osobně nejsem moc velký příznivce jejího širokého uplatňování. O vazbě totiž přesně platí ono známé pořekadlo, že ve vazbě jsou všichni nevinní. Je to pravda.  Do vazby se může skutečně dostat kdokoliv, kdo bude následně třeba zproštěn všech obvinění. Nicméně trestní řád má stanovenu řadu podmínek, pro které vás soud může do vazby vzít. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější.

Tak za prvé. Vzít do vazby lze pouze osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání a rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno skutkovými okolnostmi.

Za druhé může být člověk vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava:

  1. že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li totožnost obviněného hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
  2. že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
  3. že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.

Podle výše uvedených kriterií a písmen se vazba i v teorii a praxi označuje. Mezi vazebně stíhanými tak můžete zaslechnout, že jsou tam „na Áčku, Béčku nebo Céčku“. Vazbě uložené podle písmena a) se říká také vazba tzv. útěková.  Vazbě uložené podle písmena b) se říká vazba tzv. koluzní, podle písmene c) je nazývána vazba tzv. předstižná. Soudce vás může poslat do vazby pro jeden nebo i třeba pro všechny tři důvody naráz.

I kdyby však byly splněny podmínky, které jsme si popsali výše, musí navíc k uložení vazby dosud zjištěné skutečnosti skutečně nasvědčovat tomu, že skutek byl spáchán. Zkrátka nemůže to mít policie a státní zástupce postavené úplně na vodě. Skutek musí mít všechny znaky trestného činu a musí tu být zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchala osoba, o jejíž vazbě se rozhoduje.  I v rámci rozhodování o vazbě se tak můžete účinně hájit „nic jsem neviděl, nic jsem neslyšel, nic jsem neřekl a nikde jsem nebyl“.

Soudce při ukládání vazby musí přihlédnout i k osobě obviněného a k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je stíhán. Zároveň se musí soudce zamýšlet, zda v době rozhodování nelze účelu vazby dosáhnout i jiným opatřením, třeba uložením některého z předběžných opatření.

Pokud byste chtěli zvrátit vzetí do vazby, můžete rovněž navrhnout soudu, aby přijal jako náhradu vazby váš písemný slib, nebo třeba přijal záruku nějaké důvěryhodné osoby či zájmového sdružení, které je schopno příznivě ovlivňovat vaše chování. Ale pozor, navrhnout kumpány z Hospody Na Růžku, pokud se jedná třeba o vaše výtržnicko-opilecké eskapády, nebude úplně nejlepší nápad. Nahradit vazbu lze i dohledem probačního úředníka, u kterého se budete pravidelně hlásit.

Doufám, že se vám i mne vazba vyhne, ale pár rad na závěr nikdy nezaškodí. Pokud se bude jednat o vaší vazbě, soudce vás vždy vyslechne. Vy mu můžete vylíčit všechny důvody, proč máte za to, že vazba není nutná, resp. proč si myslíte, že pro ni nejsou splněny zákonné podmínky, jak jsme si je probrali výše. Máte rovněž právo mít u vazebního jednání svého advokáta. Pokud s rozhodnutím o vzetí do vazby nesouhlasíte, můžete si podat proti rozhodnutí stížnost. Rozhodnutí potom přezkoumá nadřízený soud. Bohužel však pro vás bez odkladného účinku. Na případné vyřízení vaší stížnosti si budete muset počkat už ve vazební věznici. Pilník a chleba s sebou.

Tolik tedy z obsahu mého jednání na Okresním soudě v Olomouci. Jsem rád, že jsem to měl tentokrát o pořádný kus cesty blíž domů. Pokud budete mít vy cestu okolo, napište nebo zavolejte.

Pokud chcete i nadále sledovat mou cestu „Po soudech českých“ hlídejte náš web (www.aktomes.cz) nebo se k nám připojte na facebooku (https://www.facebook.com/aktomes).

[1] Překlad: I v Olomouci se nachází okresní soud, na který občas vedou advokáta jeho pracovní povinnosti. Dejte si tvarůžek (pozn. autora: vyhlášená hanácká sýrová specialita) a přečtěte si něco o průběhu jednání.

[2] Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okresn%C3%AD_soud_v_Olomouci

IMG_20150723_121553

IMG_20150723_121725